Tátův 1. rok s miminkem

A je to tady, našemu pokračovateli rodu je už rok. Uteklo to jako helium ze silikonového balónku a já bych se s vámi rád podělil o to, co vše mi tento rok dal a vzal.

Zavzpomínám-li na období porodu, vybavuji si poměrně velké očekávání, které s sebou neslo obrovský pocit natěšenosti spolu s lehkou nervozitou z neznámého. Pamatuji si, jak jsem se bál, jestli se zvládnu o malého novorozence postarat a zda dokážu být dobrý rodič. A musím říct, že všechny obavy byly zbytečné. Když to vidím zpětně, nejvíce jsem se bál prvního týdnu po příjezdu z porodnice. Paradoxně bylo prvních 14 dní po narození Jiříčka to nejklidnější a nejpohodovější období z celého roku co je s námi. Novorozenec totiž nepotřebuje nic, než základní 3 věci (NAKOJIT + PŘEBALIT + SPINKAT). Jakmile jste schopní zajistit tyto základní 3 věci, jste v pohodě. Z pozice muže se chodíte pouze kochat k postýlce, kde nasáváte rostoucí zamilovanost k malému spícímu zázraku a stále nemůžete uvěřit, že jste rodič, kterému to náramně jde.

Idylka však skončí a doufejte, že jste u postýlky nasály dostatek lásky, protože ji na další rok budete potřebovat opravdu velkou, až nevyčerpatelnou, zásobu. Zbytek roku si totiž vybavuji jako nikdy nekončící kolotoč krmení, uspávání, přebalování, hrdelního řvaní a snahy zjistit, proč se řvaní děje. Náš miláček je bohužel ten typ miminka, které nedokáže samo usnout. I když už je vyčerpané do té míry, že nemá energii se hýbat, musí mít alespoň otevřené oči. Co kdyby mu něco důležitého uniklo, že? Takže většina řvaní bylo typu: „Jsem unavenej a chci spinkat – dělejte s tím něco!“ Naše mnohahodinové snahy o uspání však zřejmě nebyly pochopeny. 🙂 Právě zde se hodí ty zásoby lásky, o kterých jsem mluvil, jelikož když v noci jezdíte několik hodin po bytě s kočárkem, potřebujete velké zásoby lásky, abyste nezaparkovali na balkoně a neskočili dolu.

Po každé probděné noci však přijde ráno. Musím říct, že to, co dokáže udělat ranní dětský úsměv s člověkem absolutně bez nálady a energie je neuvěřitelné. Stačí jeden úsměv a ta strašlivá noc plná hrůz, kdy jste usínali ve stoje, jakoby ani neexistovala. Stačí jeden úsměv a vy víte, že zvládnete klidně nekonečné množství takových nocí. Stačí jeden úsměv a zásoby lásky opět přetékají. Stačí jeden úsměv a jste neskutečně vděční, že jste v noci neodjeli do Mexika a že můžete prožívat všechna svá rána s vaším milovaným mrňousem.

Vrátím-li se tedy k tomu, co mi rok s miminkem dal a vzal, musím v první řadě smeknout před svou snoubenkou, ke které jsem kromě lásky a porozumění začal pociťovat opravdu hluboký obdiv. Ano, obdiv je to správné slovo, jelikož je to právě ona, kdo si protrpěl ty nejtěžší chvíle. Je to ona, kdo zůstával s miminkem, i když já se zbaběle odstěhoval s ucpávkami v uších do obýváku. Je to ona, kdo za uplynulý rok spal průměrně asi 3 hodiny denně a přesto vše zvládá s optimizmem a ještě stíhá mít načteny všechny zásady týkající se správného rodičovství… Upřímná poklona.

Získal jsem nového člena rodiny, kterého miluji více než sebe a už teď vím, že i kdyby nám zapálil byt, tak mu to odpustím a budu v první řadě rád, že se mu nic nestalo. Přišel jsem o jeden čas žeroucí koníček a nahradil ho časem stráveným se škvrnětem a několika peníze žeroucími koníčky. Jednoduše deal, který se vyplatí. 🙂

Hlavně jsem však získal další důvod, pro který se těším každý den z práce domů. Těším se, až uvidím další jeho pokroky, že si budeme spolu hrát a vymýšlet lumpárny, že ho opět rozesměju a on zase mě. A jelikož doufám, že to nejtěžší období je již za námi, teším se i na všechny další roky strávené s mou malou rodinkou.

A vy se můžete těšit taky…

PS.: Mámin 1. rok s miminkem, naleznete zde.

 

2 thoughts on “Tátův 1. rok s miminkem

  1. […] PS.: Tátův 1. rok s miminkem, naleznete zde. […]

  2. Krásně sepsané! Tak ať už jde vše jak po másle 😉

Napsat komentář