Deník miminka DUBEN – 13. měsíc

Co všechno se u nás v dubnu událo? Pojďme se společně poohlédnout za předchozím měsícem, bude to takový malý deník miminka a maminky.

Jiříčkovi je už 13 měsíců a každý den dělá neskutečné pokroky snad úplně ve všem. V dubnu udělal své první nesmělé a trošku bojácné krůčky a teď již pravidelně trénuje. Uporostřed místnosti se zkouší bez opory postavit, chvilku balancuje a potom buď spadne na zadek, nebo začne tancovat (a to zaručeně po pár vteřinách na tom zadku skončí také).

Hodně jsme teď bojovali s jídlem, odmítal jíst cokoliv kromě suchého rohlíku. Vyzkoušela jsem snad všechno, než jsem přišla na to, že on chce jen jíst sám. Tak ho nechávám. Bryndáky nestačí zachytit všechnu tu katastrofu, jídelní židličku dávám doprostřed kuchyně, aby půlka jídla neskončila na bílých zdech a často končí Jiřík po obědě ve vaně, kde se mu z vlasů, uší a nosu, snažím dostat zaschlé jídlo. Ostatně se můžete podívat ve videu sami, jak to u nás vypadá.

Nejoblíbenější hračkou byly nafukovací balónky. Dokáže se za nimi celý den honit, směje se tomu, jak mu utíkají a nepředvídatelně poletují. K svátku dostal Magnetickou skládací pyramidu od Woody a ač se u ní prve strašně vztekal, když se mu napoprvé nepodařil vložit kroužek na tyč, teď to již natrénoval a skládá jako naprostý profík. Navíc se mu hrozně líbí spojovat a rozpojovat kroužky.

Jiřík také začal hlásit, že potřebuje kakat. Přijde ke mě a křičí „Eeeeee e.“ To byl náš povel, když byl maličký a zkoušeli jsme bezplenkovou metodu. Když se mi podaří rychle zareagovat, skončí všechno v nočníku. Jak tohle náhle přišlo, tak to i odešlo. Ke konci měsíce zase naopak začal bojkot. Nemůže nočník ani vidět. Škoda. Ale nutit ho nebudu. On na to příjde, že to tak bylo lepší.

Náš malý žvatla se také každý den učí nová slova. Zatím tedy pasivně, do aktivního mluvení se mu moc nechce. Ale i ta pasivní slovní zásoba nám teď moc pomáhá ve zájemné komunikaci. Celé dny mi nosí hračky, ukazuje v knížkách zvířátka, tahá mě za ruku a prostě chce, abych mu řekla co to je. Takže teď pojmenovávám všechno kolem nás. Když ho daná věc zajímá, stále dokola na ni ukazuje a já to opakuji.

Vždycky měl rád procházky, protože se mu v kočárku dobře spinkalo. Teď procházky miluje, protože je pořád na co koukat a něco se děje. Počasí nám v dubnu moc nepřálo, ale i tak jsme zvládli podniknout několik menších výletů. Kdo si je chce připomenout, tak videa jsou ZDE.

 

2 thoughts on “Deník miminka DUBEN – 13. měsíc

  1. Pěkný přehled, je to hodně podobné jako u nás, což bude tím, že jsou kluci podobně staří 🙂 To ukazování a pojmenovávání všeho u nás vede už dobré 3 měsíce 🙂
    Je fajn, že začal jíst, malé děti prostě chtěji dělat všechno co dospělí, tak proč by se měli nechat krmit… Můj syn to dotáhl k dokonalosti – nakrmit kaší/rizotem/jogurtem se nechá (na to, aby se sám krmil lžičkou je zase líný, v roce to zkusil a přestalo ho to rychle bavit, a to mu to přitom šlo dobře), ale na oplátku se dělí o své jídlo do ruky se mnou, prostě mě krmí 🙂

    1. Tak, že by mě chtěl krmit asi zatím nehrozí. S ukončeným kojením si jídlo fakt hlídá.

Napsat komentář